James Lovelock

Gaia - Živoucí planeta

Publikace nezávislého vědce presentujícího teorii, v níž je na Zemi pohlíženo jako na jeden mohutný organismus, kde je vše vzájemně podmiňováno a ovlivňováno.

Na počátku knihy Lovelock zmiňuje několik myslitelů, kteří se ubírali podobným směrem, např. Jevgraf Maximovič Korolenko a Vladimir Ivanovič Vernadskij. Lovelock definuje Gaiu a vyslovuje potřebu etablování nového oboru, který nazývá geoplanetární medicína či geofyziologie. Klade důraz na holistický přístup a chápání jevů na Zemi ve vesmírném měřítku. Pro snadnější pochopení vytváří modelový svět sedmikrásek (Daisyworld), na němž demonstruje základní mechanismy Gaii. V následujících kapitolách se zabývá historií Gaii a pomocí geologického záznamu se snaží doložit autoregulační procesy, které na Zemi proběhly. Zmiňuje se i o Gaiiných „nemocech“ dneška, jakými jsou např. přemíra CO2 v atmosféře, kyselé deště, ztenčování ozónové vrstvy. Těmto faktorům však nepřikládá zásadní význam. Za hlavního narušitele planetární homeostáze označuje dnešní intenzivní zemědělství. V této části knihy také obhajuje využívání jaderné energie. Lovelock se věnuje i možnosti osídlení Marsu. V poslední kapitole líčí své niterné postoje k náboženství a Bohu v souvislosti s Gaiou.

Myšlenka Země jako samoregulujícího se organizmu zvaného Gaia vznikla v roce 1961. James Lovelock pracoval v té době pro NASA a spolu s Carlem Saganem a Dian Hitchcockovou zkoumali možnosti života na Marsu. Prvotní idea byla taková, že pokud by život na Marsu skutečně existoval, jistě by po sobě zanechal stopy v atmosféře. Následně proběhl výzkum atmosféry Marsu, ale zjistilo se, že ve srovnání se Zemí, která sloužila jako kontrolní planeta, se na Marsu vyskytují nepříznivé směsi plynů pro život. To přivedlo Lovelocka k otázce, jak je možné, že se na Zemi vyskytují plyny jako metan a kyslík, které spolu vyvolávají explozivní reakci. Takto se zrodila teorie Gaia (pojmenovaná po řecké bohyni Země), která byla poprvé publikovaná v roce 1972 v článku Gaia viděná skrze atmosféru v časopise Atmospheric Environment. Její hlavní myšlenkou byla autoregulace planety Země poháněné volnou energií, kterou dodává Slunce.

Vědecká komunita přijala teorii Gaia ambivalentně. Někteří vědci ji kritizovali, zatímco široká veřejnost ji přijala a osvojila si ji. Kritika ze strany vědců mířila hlavně na nepropracovanost teorie Gaia a její nevědeckost. Zároveň zdůrazňovali, že většina živých organizmů bojuje o přežití druhu a zachování stability není v jejich zájmu. Mezi hlavní kritiky této teorie patří Dr. W. Ford Doolittle a Dr. James Kirchner. Kontroverzní je dílo i z toho důvodu, že si Lovelockovy myšlenky osvojily různé spirituální a New Age hnutí a Gaia se stala jakousi novodobou modlou či bohyní.

kvalita: 3   velikost: 112 MB   Verze: 91758