Pouštní vítr, horkým suchý fén, kdy se "člověku ježí vlasy, cukají nervy a svědí kůže". V ten čas vejde do poloprázdného lokálu snědý muž a ptá se po dámě v pestrobarevném bolerku. Vzápětí nato se ozve rychlé zaštěknutí dvaadvacítky, zanikající téměř ve skučícím větru, a soukromý detektiv, další z pestré galerie Chandlerových originálních postav, už nemá čas dopít své pivo.